Dle statistik zemře při požáru 95 % obětí následkem udušení a 5 % obětí uhoří. V bytových domech bývají požárem zasaženy zejména byty. Společné prostory (únikové cesty) bývají nejčastěji pouze zakouřeny. Prchající lidé jsou tedy spíše vystaveni účinku kouře než přímé tepelné radiaci. Pokud nejsou únikové cesty odvětrávány, stoupá při požáru dým únikovou cestou, hromadí se pod stropem - vytváří tzv. akumulační vrstvu, která se postupně zvětšuje a klesá k podlaze, až vyplní celý prostor schodiště. Únik takto zakouřeným prostorem je bez použití vyváděcích masek téměř nemožný, nehledě k téměř nulové viditelnosti a vysokým teplotám.
Na následujících fotografiích [1] je viditelná úroveň neutrální roviny - rozhraní mezi vrstvou kouře a čerstvým vzduchem:
Z následujících fotografií [1] je patrný rozdíl teplot nad a pod neutrální rovinou:
V akumulační vrstvě kouře došlo k poškození laku oken a k popraskání tabule skla (teploty 315 až 320°C), v rohu okna stojí parafínová svíčka, která vykazuje pouze drobné úkapy (teplota tání parafínu je 42 až 65°C).
Zařízení pro usměrňování pohybu kouře – odvod kouře a tepla - fungují na principu odvedení kouře a tepla do volného prostoru mimo budovu a přivedení čerstvého vzduchu do chráněného prostoru. V nejvyšším bodu únikové cesty je klapka (světlík, okno), která je při požáru automaticky otevírána. Kouř se tak v únikové cestě nehromadí a může samovolně vycházet mimo budovu. Ideální je umístění klapky do stropu, aby i v nejvyšším obytném podlaží nedocházelo k zakouření.
Odvod kouře a přívod vzduchu mohou fungovat buď přirozeně, kdy jsou kouř a teplo odváděny vztlakem teplých plynů, nebo nuceně, kdy je čerstvý vzduch do chráněného prostoru přiváděn pomocí ventilátorů. Nucené odvětrání může být i přetlakové, kdy je v únikové cestě vytvořen oproti okolí regulovaný přetlak, který má zajistit, aby kouř do únikové cesty vůbec nevnikl. Odvod zplodin hoření a přívod čerstvého vzduchu přitom hrají stejně důležitou roli.
[1] | Požárně bezpečnostní zařízení ve stavbách, Kratochvíl Václav, Navarová Šárka, Kratochvíl Michal, SPBI, 2011, ISBN: 978-80-7385-103-3 |