V České republice ročně dochází k 20 000 požárů za rok. V roce 2015 bylo zaznamenáno celkem 20 232 požárů. Přímé škody způsobené požáry byly vyčísleny na 2,5 miliardy Kč a došlo k 115 úmrtím. K zabránění či ke snížení škod způsobených požáry a ztrátám na životech lze učinit několik opatření. Jedním z těchto opatření je použití systému EPS.
Co znamená zkratka EPS?
Zkratkou EPS se v oblasti požární bezpečnosti rozumí „Elektrická Požární Signalizace“ (dále jen EPS). Jejím účelem je včasná detekce vzniklého požáru.
Proč instalovat EPS a jaké má přednosti?
Systém EPS instalujeme z těchto důvodů:
Z pohledu platné legislativy České republiky se jedná se o vyhrazený druh požárně bezpečnostního zařízení. Dle zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb. jsou prováděcími zejména předpisy: vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška o požární prevenci) a vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění pozdějších předpisů.
Normativní požadavky můžeme rozdělit do dvou oblastí: Projektovou a výrobkovou. Tyto legislativní dokumenty stanovují normativní požadavky pro zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby a projektanty požárně bezpečnostních zařízení.
Projektové normy slouží zejména pro projektanty. Jedná se o tyto normy:
Normou ČSN 73 0875 se řídí zejména projektanti požárně bezpečnostního řešení a normou ČSN 34 2710 projektanti EPS.
Výrobkové normy popisují jednotlivé komponenty. V této oblasti platí převzatý soubor evropských norem řady ČSN EN 54, např.:
Tyto normy slouží jako podklad projektantům požární ochrany (zpracovatelé Požárně bezpečnostního řešení, projektanti požárně bezpečnostních zařízení).
Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou zakotveny v normách řady ČSN 73 08xx, známých pod pojmem „Kodex norem požární ochrany“, např.:
Další požadavky požární bezpečnosti staveb lze nalézt např.:
Při zpracování a projektování je nutné přihlížet i k ustanovení ostatních norem (např. z oboru elektra).
Zařízení EPS se skládá z několika komponent:
Základní funkce ústředny EPS plní tyto úkoly:
Ústředna signalizuje obsluze minimálně tři základní stavy: PROVOZ, PORUCHA, POŽÁR.
Signalizace požáru může být jednostupňová nebo dvoustupňová. Při jednostupňové signalizaci ústředna signalizuje všeobecný poplach. Při všeobecném poplachu je signalizován požár v objektu a jsou přijaty příslušné pokyny (evakuace, provedení opatření na technologiích atd.). Při dvoustupňové signalizaci ústředna signalizuje úsekový nebo všeobecný poplach, kdy systém používá dva provozní režimy: DEN a NOC. Při režimu DEN obsluha ověřuje vyhlášený poplach od samočinných hlásičů (vyhlášen úsekový poplach). Signál od tlačítkových hlásičů je považován za věrohodný a vede k okamžitému spuštění všeobecného poplachu. Při režimu NOC je vyhlášen všeobecný poplach.
Nové typy ústředen jsou vybaveny grafickou nástavbou pro vzdálený přístup a ovládáním pomocí mobilních zařízení. K ústřednám lze připojit interní/externí záznamová zařízení.
Hlásiče požáru (prvky, které reagují na fyzikální nebo chemický jev spojený s požárem) odesílají sledované parametry do ústředny EPS. Rozeznáváme: TLAČÍTKOVÉ a SAMOČINNÉ hlásiče. Hlásiče jsou s ústřednou EPS propojeny vedením nazývaným „hlásicí linka“ (někdy též označovány požární smyčka).
Tlačítkové hlásiče jsou ovládány pomocí lidského činitele. Člověk vyhodnocuje vznik požáru.
Samočinné hlásiče vyhodnocují vznik požáru bez zásahu lidského činitele. Můžeme je rozdělit podle několika parametrů:
Požadavky na montáž (§ 6), provoz, kontrolu, údržbu a opravu požárně bezpečnostního zařízení (§ 7) jsou uvedeny ve vyhlášce o požární prevenci. Dále § 8 vyhlášky o požární prevenci stanovuje zkoušky činnosti EPS.
Dle vyhlášky o požární prevenci rozeznáváme několik typů zkoušek, které se provádí. Provedení těchto zkoušek zajišťuje v rozsahu podle vyhlášky o požární prevenci pověřená osoba. Pokud není stanovena kratší doba (průvodní dokumentace výrobce, projektová dokumentace, atd.), provádí se nejméně jednou za rok kontrola provozuschopnosti EPS. Provozuschopnost instalované EPS se prokazuje písemným dokladem o montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci. Dále se zkouška provozuschopnosti prokazuje v záznamech v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
Před uvedením EPS do provozu se provede zkouška funkčnosti. Při funkční zkoušce se ověřují projekční a technické požadavky na požárně bezpečnostní funkci. Postupuje se podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce.
Při souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení se provádí koordinační zkouška. Koordinační zkouškou se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům. Postupuje se podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce.
Dle § 8 vyhlášky o požární prevenci se u EPS kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti při provozu a to v intervalech:
Zkoušky činnosti EPS při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou. Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.